יצחק בן יעקב אספהאני

Arabové ho znali pod jménem: Ovadja nebo Ofid Elohim (Ovéd Elohim - Sluha Boží).

Izák Isfahánský začal jako první měnit učení Anana ben David ha-nasi a Bohoslužbu.
Někteří z jeho potomků byli po mnoho desetiletí známí jako významní učenci a duchovní; jiní jako slavní spisovatelé nebo vůdcové lidu.
Proto víme, že Izákův syn Avraham, Avrahamův syn Josef a Josefův syn Sa’adja prosluli díky své činnosti v oblasti vědy a náboženství; Sa’adja navíc získal věhlas jako učitel Zákona Božího.

Sa’adjův synovec Josef, syn jeho bratra Jákova napsal rozsáhlý komentář k Bibli.

Arabský filozof Muhamad al Šahrastání abú al Fath o Izákovi Isfahánském píše:

Isávité * byli stoupenci Izáka Isfahánského známého též jako Ofid a Ovéd Elohim - Sluha Boží, který se získal nebývalou slávu jako divotvůrce v době posledního krále z dynastie al Amín al Marván a al Mansúr.
Mnoho lidí jím bylo fascinováno a uvěřilo, že dokáže konat zázraky.
Říkalo se, že je chráněn zázračnou silou a že je nezranitelný; a také to, že v bitvě stojí v čele svých souvěrců, kolem kterých dělal před bitvou křídlem nějakého ptáka kruh a uklidňoval je, že skrz tento kruh nemůže proniknout žádná nepřátelská zbraň.
Pokud nějaký nepřítel chtěl tento křídlem vytvořený kruh překročit, odrazila po překročení pomyslné hranice jakási neviditelná síla, poté z kruhu vystoupil sám divotvůrce, který pobíjel útočící muslimy.

* Isávité byli stoupenci učení Izáka Isfahánce.

Později Izák Isfahánský přešel poušť a setkal se ze stoupenci nově vzniklého heretického učení Musy ben Amran, kterým hlásal slovo Boží.
Izák Isfahánský byl zabit vojskem chalífy al Mansura u perského města Raj (Šahr-e-Raj), důvodem bylo to, že se vydával za předchůdce mesiáše.
Izák Isfahánský nařídil svým přívržencům, aby se modlili desetkrát denně.
Jeho přívrženci se v mnohém lišili od Izraelitů, pokud jde o plnění ustanovení Zákona.*

* Viz například Pinsker strana 9

Jinými slovy řečeno, Izák Isfahánský byl sektář a odštěpenec, který shromáždil velké množství svých stoupenců, se kterými se přesunul do oblastí poblíž pouště, kde chtěl vytvořit izolovanou, na vládě a oficiálních duchovních autoritách nezávislou komunitu; nakonec byl ale poražen a jeho hnutí bylo potlačeno a zaniklo.

Krátce po něm se objevil další sektář a odštěpenec Jehuda ha-Parsí.